Pracovní skupina ekologie obnovy

Dominanta fakultní zahrady, písečná duna, začíná ve spodní části zarůstat ostřicí srstnatou a jinými nežádoucími druhy. Proto bylo nezbytné provést radikální zásah, vzít rýče a lopatky do ruky a pustit se do pletí. Jen tak se pro cílové pískomilné druhy znovu otevřou vhodná stanoviště. Podpořit nás přišli i naši kolegové z katedry, kterým tímto za pomoc při záchraně duny děkujeme nejen my, ale zejména cílové organismy.

Program pro středoškolské studenty letos na Týdnu se současnou biologií obohatila vycházka na fakultní zahradu a dunu s výkladem Kláry Řehounkové. "Není nad osobní zkušenost - např. pokusit se vytáhnout co nejdelší ostřici srstnatou z duny, nebo si na duně zahrabat, a být tak užitečný řadě druhů," komentovala vydařenou akci Klára. Věříme, že studentům se vycházka líbila a že se s nimi znovu setkáme při studiu na naší fakultě.

Foto: FB Akce Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity

Jeden z posledních terénních výjezdů letošní sezóny směřoval již tradičně na pískovnu Cep II - konkrétně na "Ostrůvek" a "Šachovnici", kde máme založené trvalé plochy pro sledování obnnovy suchých trávníků pomocí přenosu biomasy. Ostrůvek byl letos po pěti letech nepasený, a tak se třtina křovištní na některých plochách začala zase šířit. Stejně tak výrazně povyrostly dřeviny. Naproti tomu štírovník růžkatý celkem překvapivě výrazně ustoupil i bez pasení. Řada ploch, zejména těch s přenesenou biomasou z písečného přesypu, vypadá pořád velmi pěkně, a jednoznačně na nich převažují cílové druhy.

Podobně to bylo i na šachovnici, kde se zdá, že typ substrátu (jíl vs. písek) nehraje velkou roli. Důležité je, zda byla na plochu přenesena biomasa nebo ne. I malé množství biomasy dokáže velmi dobře nasměrovat sukcesi k cílovemu stavu, tedy suchým trávníkům. Pokud se ale na plochu dostane organika, sukcese začne směřovat k užívnějším porostům a výrazněji se také uplatní dřeviny.

Na konci srpna jsme vyrazili do Jáchymova, kde jsme osnímkovali známé výsypky po těžbě uranu. Díky spolupráci s archeologem Michalem Preuszem máme časovou dataci lokalit, a povedlo se nám tak sestavit další sérii do naší databáze DaSS.

Část z nás pak ještě pokračovala do PR Baroch u Pardubic, kde jsme byli obhlédnout novou lokalitu pro sledování vlivu pastvy na mokřadní vegetaci. Nově sem převezli 3 exmoorské poníky, kteří se po dvou týdnech osmělili a vyrazili do porostu rákosu. Co s ním pastva udělá, jestli napomůže bylinám a taky co na to vstavače - to vše uvidíme v dalších sezónách.

Děkujeme Michalovi a pracovníkům AOPK a Krajského úřadu Pardubického kraje za jejich čas a doprovod v terénu.

Vegetační sezóna pokračuje a my jsme se v posledních dnech podívali opět do Milovic - bývalého vojenského výcvikového prostoru, kde se nyní pasou stáda zubrů, exmoorů a praturů. Tentokrát jsme mapovali vegetaci prachových koupališť, která vznikají díky komfortnímu chování zvířat. Dochází zde k narušení drnu a uvolnění místa pro kolonizaci novými rostlinnými druhy. Navíc, představte si, kolik asi nových semínek vypadne z roztomilého zubřátka při prachových hrátkách v koupališti... spousta!