Opuštěná pole
Změna ve způsobu hospodaření po roce 1989 sebou přinesla v České republice i opuštění orné půdy. Mnohá pole byla v minulosti zatravněna komerčními směsmi, některá však byla ponechána spontánní sukcesi.
Opouštění orné půdy vytváří v některých regionech krajinu, která nepotřebuje v závislosti na stanovištních podmínkách a okolní vegetaci žádnou nebo jen minimální obnovu. V takových územích jsou opuštěná pole připravena na spontánní sukcesi (samovolné zarůstání). Mírné pásmo Evropy a severní Ameriky jsou jedny z nejtypičtějších oblastí, kde může být spontánní sukcese na opuštěných polích využívána.
Existují ale výjimky, ve kterých nemůžeme spontání sukcesi doporučit. Například na mladá stadia opuštěných polí jsou vázány vzácné plevele a živočichové (např. motýli). Pro zachování těchto druhů je vhodné v tato stadia blokovat a skucesi zabránit. V takových případech je tedy vhodné zachovat nebo zavést management kosení nebo pastvy. Dalším důvodem nevhodnosti použití sukcese může být to, že některá opuštěná pole mohou zarůst nežádoucí invazní či expanzivní vegetací.
Tématem spontánní sukcese na opuštěných polích v ČR se v rámci své disertace zabývala Alena Jírová. Zjistila například, že na opuštěných polích v Českém krasu se spontánně vyvinula nejen lesní společenstva, ale také velmi zajímavé křovinaté trávníky. Ne každé opuštění tedy znamená zarůstání až do fáze lesa. Pole na sušších a mělčích půdách k lesu nesměřovala.
