Pískovny
často slouží jako náhradní stanoviště pro ohrožené psamofilní (pískomilné) druhy rostlin i živočichů. Tato otevřená suchá stanoviště, často s obnaženými ploškami písku, ve volné krajině zcela chybí.
Tématu pískoven a jejich následné obnově se věnuje Klára Řehounková. Ve své disertační práci se zabývala všemi aspekty spontánní obnovy pískoven, ať už vlivem přímého okolí pískovny, kolonizací cílovými, ale i nežádoucími druhy a pod. Do její disertační práce lze nahlédnout zde. Ekologickou obnovu pískoven rozšiřuje i mezi praktiky z těžařských firem a úředníků státní správy, pořádáním různých workshopů, konferencí, publikací příruček a užitečných sborníků (většinou ve spolupráci s neziskovou organizací Calla).
Spolupráce s jednou z našich největších těžařských firem HaidelbergCement ČR v roce 2012 vyústila v účast v mezinárodní soutěži Quarry Life Qward. Během roku proběhl biologický průzkum pískovny Cep II, který byl zaměřen nejen na vegetační, ale i entomologickou a částečně i mykologickou složku tamnější bioty. Součástí výstupu je mimo jiné i návrh na další postup přírodě blízké obnovy po utlumování těžby, který se v současné době daří úspěšně naplňovat. Klára se svým týmem získala první místo nejprve v národním kole a poté i v mezinárodní soutěži. Téma vítězného projektu bylo „Cep II – pískovna pro biodiverzitu“ a do závěrečné zprávy lze nahlédnout zde.
Porovnáním technické rekultivace a spontánní sukcese na pískovnách se v současné době ve své disertační práci zabývá Lenka Šebelíková. Do její magisterské práce na stejné téma, ale v na menším území (Jižní Čechy) lze nahlédnout zde. Popularizační článek o biodiverzitě pískoven vyšel v prosinci 2014 v časopise Vesmír a může do něj nahlédnout zde.
