Pro studenty a zájemce o studium

Nabízené diplomové práce Výuka

Nabídka bakalářských, magisterských, doktorandských a postdockých prací:

Zajímá vás botanika? Nechcete jen sedět v laboratoři? Chodíte rádi ven? Chcete, aby vaše práce měla i praktické výstupy?
Jste tady správně!!
 

  • PRÁCE ZAMĚŘENÉ NA SPONTÁNNÍ SUKCESI aneb příroda si poradí sama

     

    Bc. práce: Obnova vegetace na těžbou narušených rašeliništích Hrdlořezy a Borkovice – pomůže si příroda sama?
    Co se stane na těženém rašeliniště, když dojde k opětovnému zvednutí hladiny. Je zahrazení odvodňovacích kanálů dostatečným zásahem pro obnovení rašelinišť, či jsou nezbytné další zásahy? 
    Vedoucí: Kamila Vítovcová, Klára Řehounková

    Bc. práce: Sezónní či krátkodobá variabilita vodní vegetace ve vybraných těžebnách.
    Pokud máte rádi vodu a rádi se koupete, spojte to příjemné s užitečným. V těžebnách můžete narazit na rozmanité vodní plochy s bohatou vodní vegetací. Pojďme společně zjistit, zda se vegetace zásadně mění během roku, či mezi jednotlivými vegetačními sezónami v krátkodobém horizontu. 
    Vedoucí: Anna Müllerová, Klára Řehounková

    Bc./Mgr. práce: Obnova pramenišť a drobnějších vodních toků na Šumavě - cílová vegetace snadno a rychle?     
    Obnova mokřadů je v dnešní krajině jednou z nejdůležitějších, pokud chceme úspěšně bojovat proti suchu, ale i rychlým povodním. Pojďme se společně podívat na možnosti obnovy kdysi uměle odvodněných a zničených pramenišť na Šumavě. Mohou nás zajímat změny vegetace napříč vlhkostním gradientem v různých typech vegetace – prameniště máme nejen na louce, ale i v lese.   
    Vedoucí: Klára Řehounková, Anna Müllerová

    Bc./Mgr. práce: POZVI SPOLUŽÁKA! Máš kamaráda či kamarádku, kteří by raději studovali mechy, houby, nebo snad hmyz? Zkuste to spolu při pokračování sledování ploch na revitalizovaném rašeliništi Vlčí Jamy. 
    Na rašeliništi Vlčí Jámy došlo ke zvednutí hladiny vody, jako zásahu pro obnovení přirozené rašeliništní vegetace. Jak na to ale vegetace zareaguje? A co ostatní trofické skupiny (mechy, houby, hmyz,…)?
    Vedoucí: Karel Prach

    Mgr. práce: Spontánní obnova těžbou narušených míst v zahraničí (např. Španělsko, či UK).
    Pokud rádi cestujete a zároveň rádi poznáváte neokoukaná místa, jste na správné adrese. Současná situace cestování příliš nepřeje, i tak bychom rádi zkoumali změny vegetace v lomech v zahraničí – nejvíce nás zajímají ty ve Španělsku a Velké Británii. Vždyť kdo by stál o Tower Bridge, když může vidět kamenolom nebo výsypku?
    Vedoucí: Karel Prach, Klára Řehounková, Miguel Ballesteros

    Mgr. práce: Spontánní obnova opuštěných polí ve Španělsku.
    Zajímá tě, co se stane na poli, když se přestane s jeho obhospodařováním? V České republice už máme poměrně slušnou představu. Opuštěná pole jsou ale i ve Španělsku a právě ta bychom rádi probádali. Pokud současná situace dovolí, vyjede naše pracovní skupina sledovat změny vegetace právě do tohoto regionu.
    Vedoucí: Klára Řehounková, Miguel Ballesteros

    Mgr. práce: Zopakování vegetačních map a transektů v nivě řeky Lužnice po 35 a 20 letech.
    V oblasti Horní Lužnice probíhal v letech 1985-1995 rozsáhlý výzkum říční nivy. Starší data by se nabízela k opětovnému zpracování na porovnání současného stavu se stavem minulým.
    Vedoucí: Karel Prach

    Mgr. práce: Sukcesní změny vegetace mokrých luk na Třeboňsku.
    Máme podklady o rámcových změnách vegetace v několika rozsáhlých komplexech mokrých luk za posledních téměř 70. let zpracovaných pomocí GIS z leteckých snímků - chtělo by to však pozemní průzkum a kalibraci. Výsledky by mj. sloužily k předpovědím dalšího vývoje.
    Vedoucí: Karel Prach

  • PRÁCE ZAMĚŘENÉ NA USMĚRNĚNOU SUKCESI aneb, příroda si poradí, ale někdy je třeba ji trochu popostrčit

     

    Bc./Mgr. práce: Jaké druhy se uchycují a přežívají na tzv. prachových koupalištích velkých býložravců?
    Velcí býložravci ovlivňují vegetaci mimo jiné i svým komfortním chováním. Díky němu vznikají v zapojeném porostu mezery, tzv. prachová koupaliště, do kterých při válení přenášejí zvířata semena zachycená v srsti. Podle pilotní studie z roku 2020 se komfortní chování zdá být vhodným nástrojem pro obnovu pestřejších lučních společenstev. K ověření našeho předpokladu zatím chybí údaje ze starších ploch a současně je potřeba doplnit znalosti o vývoji vegetace na plochách čerstvě opuštěných.
    Vedoucí: Klára Řehounková

    Bc./Mgr. práce: Jak se mění vegetace vlivem pastvy velkých býložravců? 
    Na bývalých vojenských cvičištích byla vegetace udržována pohybem vojáků a techniky. Dnes tato místa zarůstají. Pastva velkých býložravců (poníci, pratuři, zubři) se jeví jako vhodný nízkonákladový nástroj pro jejich údržbu. Podobně v nivách řek (Metuje/Lužnice) byla vegetace udržována pastvou či sečí, postupně byla utlumena a dochází k zarůstání a vzniku druhově chudých porostů. Velcí býložravci, zejména koně, mohou obnovit pestrou mozaiku stanovišť, zatím ale v ČR máme jen minimum informací o jejich vlivu na mokřadní vegetaci.
    Vedoucí: Klára Řehounková, Anna Müllerová

  • PRÁCE ZAMĚŘENÉ NA TECHNICKOU REKULTIVACI aneb příroda si sice poradí sama, ale člověk chce mít profit

     

    Bc. práce: Obnova vegetace v kaolinových lomech: jsou nutné výsadby stromů v úhledných řádcích?
    Víme, že pro obnovu pískoven je spontánní sukcese lepším nástrojem v porovnání s lesnickými rekultivacemi. Platí to i v kaolinových lomech? Jak probíhá vývoj vegetace v lesnicky rekultivovaných kaolinkách a jaký je ochranářský potenciál těchto ploch?
    Vedoucí: Lenka Šebelíková

  • PRÁCE ZAMĚŘENÉ NA MĚSTSKOU (URBÁNNÍ) EKOLOGII aneb jak dostat přírodu do města

     

    Bc. práce: Jak se uchycují a jak přežívají druhy vyseté na květnatých pásech?
    Květnaté pásy jsou trvalé plochy, kde se vysévají směsi semen namíchané tak, jak se druhy vyskytují pospolu v přirozených společenstvech. V roce 2016 a 2017 jsme v kampusu JU a v městském parku Stromovka v ČB založili pilotní projekt na květnaté pásy. Na plochách od té doby sledujeme vývoj vegetace a přežívání vysetých druhů rostlin a také vybrané skupiny bezobratlých. Jako porovnání slouží extenzivně a intenzivně sečené plochy v okolí. Od té doby vznikají v městském prostředí další květnaté pásy a i tam bychom rádi zachytili jejich vývoj. 
    Vedoucí: Klára Řehounková, Lenka Šebelíková

    Bc. práce: Městské trávníky – vliv seče na diverzitu městských trávníků. Stačí k podpoření diverzity ve městech jen změnit systém sečení, nebo je třeba druhy vysévat? 
    Ve městech se často objevují tzv. květnaté pásy - trvalé plochy, kde se vysévají směsi semen namíchané tak, jak se druhy vyskytují pospolu v přirozených společenstvech. Nestačilo by však jen omezit intenzivní seč ve městě? Pojďme se společně podívat na potenciál městských trávníků. Pokud tě zajímá i hmyz tím lépe. Ve spolupráci s entomology se můžeme podívat, zda zlepšení stavu městských trávníků naláká do měst i více hmyzu.
    Vedoucí: Klára Řehounková, Lenka Šebelíková

  • PRÁCE ZAMĚŘENÉ NA REGIONÁLNÍ SMĚSI SEMEN aneb když vyjde grant bude témat celá řada

     

    Bc. práce: Efektivita a nákladovost ručního sběru osiva různých druhů bylin.
    Některé druhy bylin, které by měli využití v regionálních směsích, jsou v krajině hůře dostupné. Vyskytují se v menším zastoupení, nebo je nezachycují kartáčové sběrače a je potřeba je ručně dosbírávat. Lze pomocí analýzy množství a kvality ručně sebraného osiva vyčíslit reálné náklady na jejich sběr? 
    Vedoucí: Kamila Vítovcová

    Bc. práce: Matečné porosty bylin pro regionální směsi, aneb co je lepší? Sbírat nebo pěstovat?
    Aby byly regionální směsi co nejvíce využívány, musí být dostupné v co největším množství a co možná nejlevněji. Srovnáním produkce osiva z kultury (matečného porostu) s těmi ručně sbíranými z volné krajiny bychom chtěli zjistit, které druhy je lepší pěstovat a které sbírat. Produkují matečné porosty stejně vitální jedince, jako náhodně sebrané osivo z volné krajiny? Je potřeba porovnat náročnost a náklady pro oba způsoby získávání osiva. 
    Vedoucí: Kamila Vítovcová

    Bc. práce: Mapování druhově pestrých lučních porostů - databáze zdrojových lokalit pro kartáčový sběr a přenos zeleného sena. (záleží na výsledku grantu, zda bude téma vypsáno)
    Prvním krokem k využití regionálních směsí v celorepublikovém měřítku, je zmapování a následně i vegetační i floristické posouzení druhově pestrých, zachovalých porostů na několika vybraných lokalitách. Tyto zdrojové porosty by následně sloužily pro sběr semen pomocí speciálních kartáčů, případně jako zdroj zeleného sena pro přenos na jiné lokality určené k zatravnění (např. pole). Přehledná databáze, shrnující všechny získané výsledky z mapování zdrojových lučních porostů, by napomohla k širšímu využití těchto dvou perspektivních metod v praxi.
    Vedoucí: Klára Řehounková, Lenka Šebelíková

    Bc./Mgr. práce: Obnova druhově pestrých travních porostů pomocí řízené obnovy (výsev semen z kartáčového sběru, přenosem zeleného sena) a spontánní sukcese.
    Na vybraných lokalitách by byly sledovány experimentální plochy a vyhodnoceny jednotlivé metody obnovy lučních porostů (přenos zeleného sena, směs semen z kartáčového sběru, spontánní obnova). Na základě získaných dat bude možné stanovit např. nejvhodnější dobu mechanizovaného sběru semen v různých porostech a posoudit efektivitu jednotlivých metod.
    Vedoucí: Klára Řehounková

  • PRÁCE ZAMĚŘENÉ NA ANALÝZU DAT aneb i u nás se najde místo pro odpůrce terénů

     

    Nebaví tě běhat venku, ale raději si v klidu sedneš k počítači? Nevadí jistě se u nás najde téma dle tvých preferencí. 
    Naše pracovní skupina spravuje databázi sukcesních sérií (DaSS), která obsahuje téměř 4 tis. fytocenologických snímků z různých člověkem ovlivněných míst. Z takto velkého souboru dat lze vybrat a zkoumat mnoho dílčích otázek podle přání a tužeb studenta.
    Vedoucí: Karel Prach, Klára Řehounková, Kamila Vítovcová, Anna Müllerová, Lenka Šebelíková, Miguel Ballesteros

    Bc./Mgr. práce: Dostupnost znalostí z oblasti ekologie obnovy napříč různými sektory.
    Spolupráce mezi státní správou, soukromými firmami, nevládními organizacemi a vědeckými a vzdělávacími institucemi je velmi omezená, řada informací se nedostane k cílovým skupinám. Chybí také informace o přesných požadavcích, které v oblasti ekologie obnovy jednotlivé skupiny postrádají. Cílem dotazníkového šetření je shromáždění a vyhodnocení těchto informací.
    Vedoucí: Lenka Šebelíková, Klára Řehounková, Anna Müllerová