Studentská výměnná exkurze: Mezinárodní kurz ekologie obnovy pro studenty partnerských vysokých škol

Začátkem června proběhl pod vedením Pracovní skupiny ekologie obnovy na Katedře botaniky PřF JU týdenní mezinárodní kurz Ekologie obnovy, který studenty partnerských vysokých škol ze Španělska, Německa, České republiky a Norska provedl teoretickou i praktickou částí tohoto dynamicky se rozvíjejícího oboru. Studenti z jednotlivých zemí se na kurz připravovali vypracováním vlastních projektů obnovy, ve kterých se zaměřili na nejrůznější typy stanovišť a problémy. Ti nejlepší pak přijeli své projekty představit a během setkání v České republice si také rozšířili znalosti o obnově různého typu stanovišť v temperátní zóně. S nedávno přijatým Evropským Nařízením o obnově přírody se ukazuje, že zejména předávání zkušeností je klíčem ke kvalitní obnově stanovišť.

Na studenty čekal během celého týdne pestrý program zaměřený na ekologii obnovy – od městské zeleně a druhově bohatých luk přes mokřady až po těžebny a obnovu v krajinném měřítku v jedinečné oblasti Bílých Karpat. Kromě přednášek si studenti mohli například prakticky vyzkoušet všechny fáze obnovy druhově bohaté louky, od vytipování vhodného zdrojového porostu, přes získávání semen a zjišťování, co se dá v získaném materiálu najít, až po přípravu plochy, osetí a vyhodnocení úspěchu obnovy. Studenti také navštívili rezervaci Vrbenské rybníky, kde měli za úkol zhodnotit, jak povedená a úspěšná je revitalizace části této rezervace. Svá zjištění poté odprezentovali ostatním studentům. Podařilo se jim identifikovat několik problémů, které mohou bránit v dosažení požadovaného cíle.

Zde je několik klíčových poznatků, kterým jsme se během týdne věnovali:

Méně je více: Před zahájením obnovy se seznamte s omezeními. Zvažte, zda není lepší dát přednost přirozeným procesům před asistovanou obnovou.

Vše potřebuje svůj čas: Obnova vyžaduje dlouhodobé sledování. Buďte trpěliví (zaměřte se na cíle, referenční ekosystémy/stanoviště a jednoduché, ale spolehlivé ukazatele jak žádoucích, tak nežádoucích stavů). Zvažte adaptivní management.

Udržujte kontinuitu: Jak v prostoru (zaměřte se na propojenost stanovišť), tak v čase (lokality v různých fázích sukcese). Vyhněte se sérii nešťastných příhod.

Disturbance není nutně katastrofa: Využijte heterogenitu (geodiverzita je motorem biodiverzity). Vždy záleží však na kvalitě lokality (chraňte dobře zachovalé lokality) i na kvalitě okolí. Věnujte pozornost zdrojovým lokalitám v okolí, které umožňují kolonizaci cílovými druhy.

Cvičení dělá mistra: Sdílejte nejen příklady dobré praxe, ale také příklady špatné praxe při obnově a poučte se z neúspěchů.

Buďte nadšení pro obor a bavte se: Užívejte si praktické aktivity a učte se z nich. Zůstaňte v kontaktu s kolegy a neváhejte se připojit ke komunitě ekologů zabývajících se obnovou v Evropě.

Byl to náročný týden, ale věříme, že si to užili stejně jako my a že si odnesli cenné poznatky a navázali kontakty, které budou moci využít doma i ve své budoucí kariéře.  Nejlepší zprávou je, že řada studentů při závěrečném sdílení zážitků zmínila, že chtějí zůstat u oboru - budoucnost ekologie obnovy je tedy více než nadějná.

Jak klasifikovat antropogenní stanoviště?

Mnohá člověkem ovlivněná stanoviště patří stále ještě k přehlíženým klenotům krajiny s velkým potenciálem pro ochranu přírody. Zrovna včerejším výjezdem do lomu Československé armády (ČSA), konkrétně do prostoru Národní přírodní památky, jsme si to opět potvrdili. Tato stanoviště nespadají do klasických kolonek, jak jsme zvyklí hodnotit biotopy v krajině, nevznikají klasické poměrně dobře vymezené vegetační jednotky, ale často jde o nejrůznější kombinace druhů, členitosti georeliéfu, vlhkostních podmínek na stanovišti, sukcesních stadií a různých typů narušování, které určují vývoj na těchto plochách.

Díky setkání odborníků, kteří se zabývají antropogenními stanovišti, ale i těch, kdo řeší mapování biotopů, se povedlo najít směr, kterým se při klasifikaci těchto nedoceněných stanovišť pustit. Rovnou v terénu jsme si pak společně vyzkoušeli, jak by taková klasifikace antropogenních biotopů mohla vypadat. Čeká nás první sezóna na vytvoření a ověření tohoto pilotního systému klasifikace přímo v lomu ČSA a jsme si jistí, že o překvapení nebude nouze.

Terénní kontrola na Smíchově: Jak se daří poloparazitickým rostlinám na zelených střechách?

V rámci našeho probíhajícího výzkumu zelených střech jsme znovu navštívili lokalitu na pražském Smíchově. Hlavním cílem bylo ověřit stav populací poloparazitických rostlin, které jsme zde vyseli předminulý rok. Tyto rostliny dokáží přirozeně oslabovat dominantní trávy a uvolňují tím prostor pro méně průbojné byliny. Významně tak zvyšují druhovou diverzitu střešních ekosystémů bez nutnosti náročné mechanické údržby. Loňské vegetační období však připravilo rostlinám náročné podmínky. Extrémní sucho v průběhu června citelně zasáhlo mladou populaci dříve, než stačila vytvořit dostatečné množství semen pro další sezónu. Při letošní kontrole jsme zjistili, že rostliny přežily pouze na specifických mikrolokalitách, v zastíněných částech v blízkosti vzduchotechniky, kde je nižší výpar, a v místech s mírným únikem vody, která rostlinám poskytla potřebnou vláhu.
Tato zkušenost nám poskytuje cenná data o limitech biologické regulace v extrémních městských podmínkách a zdůrazňuje význam mikroklimatu při plánování střešní výsadby. Projekt pokračuje v úzké spolupráci s naším aplikačním partnerem, firmou GreenVille s.r.o., v rámci programu TAČR.

Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Prostředí pro život. Tento projekt byl financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

#BioStřechy

Jarní kontrola biodiverzitní střechy v Mikulově

Na jaře jsme zkontrolovali vývoj biodiverzitní zelené střechy pod Kozím hrádkem v Mikulově – a výsledky jsou velmi povzbudivé. Výsev se podařil a napříč celou střechou se objevují drobné semenáčky suchomilných trav, zejména kostřav, i cílových bylin.

Střechu jsme dále doplnili o druhy částečně předpěstované z výsevu regionálních druhů, rozchodníky a vysadili jsme také několik rostlin kosatce nízkého. Postupně se tak začíná formovat společenstvo odpovídající stepním stanovištím v okolní krajině.

Projekt nadále rozvíjíme ve spolupráci s firmou Greenville v rámci programu TAČR Prostředí pro život.

Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Prostředí pro život. Tento projekt byl financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

#BioStřechy

Testování revidovaných výukových materiálů projektu TEAM#UP

Loňský rok byl pro projekt TEAM#UP zásadním - spustili jsme platformu se shromážděnými výukovými materiály na téma ekologické obnovy, které prošly a stále procházejí revizemi od různých skupin hodnotitelů a na různých úrovních. Ve zpětné vazbě na české výukové materiály se opakovaně objevovala připomínka, že prakticky orientované aktivity (cvičení a pracovní listy) postrádají metodické vedení pro vyučující, a nejsou tedy zcela připravené pro využití ve výuce. Proto jsme se letos ve spolupráci s externími kolegy pustili do úprav a rozpracování materiálů, abychom vyučujícím co nejvíce usnadnili práci s našimi materiály a zvýšili tak jejich dopad.

Abychom si ověřili, zda jsou upravené materiály dobře připravené pro vyučující a srozumitelné pro studenty, pilotně jsme je otestovali ve spolupráci s Waldorfským lyceem v Českých Budějovicích. V první výukové lekci jsme testovali materiály k opatřením na podporu biodiverzity ve městech a cost-benefit analýze. Ve druhé lekci jsme se zaměřili na různé způsoby obnovy druhově bohatých lučních porostů. Obě výukové lekce budou využity také na partnerské střední škole VOŠ a SZeŠ Benešov v rámci pokročilého kurzu o ekologické obnově nazvaného Greening Week, který proběhne v polovině června. 

Díky zpětné vazbě máme mnoho podnětných připomínek, které materiály pomohou ještě více vylepšit. Věříme, že se nám povede vytvořit ucelené výukové lekce na dané téma, včetně modifikací pro různě velké skupiny studentů a různé časové dotace, které budou moci vyučující bez větší přípravy použít ve svých hodinách. 

Za spolupráci a tuto jedinečnou příležitost děkujeme Anně Šlechtové (Skautský institut), Evě Bínové (Waldorfské lyceum) a všem studentům Waldorfského lycea, kteří byli do testování zapojeni. 

#TeamUp2Restore

1 2 3 4 5 6 ... 51 >